Sloupsko-šošůvské jeskyně

Jeskyně se nacházejí na jižním okraji obce Sloup v Sloupském údolí. Patří do systému Amatérských jeskyní, což je nejdelší jeskynní systém v České republice. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby.

Prohlídka Sloupsko-šošůvských jeskyní

Vstupním portálem a chodbou se návštěvník dostane do jeskyně Nicové, jejíž název je odvozen od nickamínkové výzdoby na stěnách. Odtud trasa pokračuje do Eliščiny jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou. Vynikající akustika Eliščiny jeskyně je návštěvníkům předvedena ukázkou reprodukované hudby.

Cesta podzemím vede prokopanou chodbou do nejrozsáhlejší části Sloupsko-šošůvských jeskyní - Starých skal. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou, na jejímž konci je 65 metrů hluboká Stupňovitá propast. Dalším zastavením je Kolmá propast, z níž se vystupuje do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko-šošůvských jeskyní je Nagelova propast.

V současné době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice.

Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě, která přechází ve 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. Ze Stříbrné chodby byla prokopána spojka do prostor Šošůvských jeskyní, které nejsou tak rozměrné jako Sloupské, mají však bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Trasa vede přes Brouškovu pohádkovou síň s unikátním stalagmitovým útvarem „Svícen“ do Riegrovy síně. Vyvrcholením prohlídky Šošůvských jeskyní je Černá propast, která ústí k hladině Sloupského potoka v hloubce 70 metrů.

Letmý pohled do minulosti

Propast, která nese jeho jméno, objevil matematik J. A. Nagelem již roku 1748. Jeskyně Eliščina byla objevena v roce 1879 a veřejnosti byla zpřístupněna v roce 1881. Zbývající část Sloupsko-šošůvských jeskyní byla postupně objevena v letech 1889-1915.