Jeskyně Balcarka

Jeskyně Balcarka leží v severní části Moravského krasu, v malebném úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála - Vintoky. Je to úchvatný labyrint chodeb, dómů a propastí s bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou.

Jeskyně Balcarka - prohlídka jeskyně

Návštěva jeskyně začíná v mohutném vstupním portálu Balcarovy skály. Uměle proraženou chodbou návštěvníci sestupují do nevelkých prostor, jež upoutají barevností sintrových náteků a stalagmitů. První zastávkou jsou 10 metrů vysoké prostory nazývané Wilsonovy rotundy. Větší z nich je překrásně modelovanou kruhovou propastí, jejíž stěny zdobí sintrové kaskády.

Odtud vede trasa do největších prostor Balcarského bludiště - Velkého dómu. Podlouhlá prostora s rozměry 65×20×15 metrů, jejíž strop zdobí průhledné stalaktity a záclony. Po prohlídce Velkého dómu čeká návštěvníky výstup do částí nazvaných Galerie a Přírodní chodba.

Ty patří mezi nekrásnější prostory Moravského krasu.

Další zastávkou je Dóm zkázy, který vznikl prořícením stropů jeskynních pater. Z krápníkových útvarů zaujme především vysoký sintrový vodopád, Madona či Kaktus. Trasa poté vede do Objevitelského dómu, jehož stěny a strop jsou pokryty povlakem nickamínku - vápnité kašovité hmoty, která vzniká zřejmě působením mikroorganismů. Prohlídka jeskyně končí v prostoře zvané Popeluška, jež byla jednou z prvních objevených částí jeskyně.

Jeskyně Balcarka - pohled do historie

Balcarova skála byla až do 19. století opředena řadou pověr a pověstí. Až ve druhé polovině století se stala předmětem výzkumů. Ve 20. letech 20. století začal v okolí Balcarovy skály působit ostrovský občan, zemědělec a poslanec Josef Šamalík. Dne 16. června 1923 se mu podařilo proniknout do první podzemní prostory.